Den, kdy se zastavila Země

V závěru svižného vědecko-fantastického filmu Den, kdy se zastavila Země (1951) v režii Roberta Wise promlouvá mimozemský návštěvník Klaatu (Michael Rennie) ke shromáždění vědeckých kapacit modré planety chaplinovsky laděnou řečí o míru, jíž zakončí hrozivým ultimátem: buď lidé dokáží eliminovat ve svém světě násilí a války a bude jim přáno i nadále obývat Zemi, anebo budou agrese vyvolávat či trpět, a v tom případě dojdou své zkáze. Klaatu v podání Keanu Reevese z nové verze Dne, kdy se zastavila Země (2008) režiséra Scotta Derricksona již žádné ultimátum nedává a rovnou zahajuje destrukční program. „Když zanikne Země, zemře lidstvo. Když zanikne lidstvo, Země bude žít“.

V téměř šedesátileté propasti mezi oběma verzemi původní krátké povídky Harryho Batese Farewell To The Master (1940) vězí zásadní problém: nová adaptace jako by se po scenáristické stránce navrátila do myšlenkového ovzduší naivistických 50. let minulého století, zatímco po stránce řemeslné pracuje s moderními vizuálními efekty a současnou mise-en-scéne, nepřipouštějící žádnou retro estetiku. Jako bychom sledovali vrcholně idealistické perly ze společensky „angažované“ dílny Eda Wooda, ovšem již bez onoho kouzla zastaralosti a případného neumětelství; pouze s pocitem, že to tvůrci myslí s potrestáním macešských kolonizátorů Země smrtelně vážně.

I

Efektní film se do banality propadá v dialogu Klaatua s profesorem Barnhardtem (John Cleese), který mimozemšťana jednoduše rétoricky přesvědčí, že lidé jsou schopni se změnit k lepšímu v okamžiku té nejhlubší krize, která jim může hrozit. Mimozemšťan věří slovům, která by nikdy nepřesvědčila žádného pozemšťana a začíná rozháraně přemýšlet o svém poslání na Zemi.

V emočním rejstříku herců nové filmové verze Dne, kdy se zastavila Země až na jedinou výjimku zcela chybí úsměv – s potěšením a radostí jsou spojeny jen některé ničivé akty skutečné (výkon generálova rozkazu vypustit rakety na Klaatuovu vesmírnou loď a jeho robotického kustoda Gorta), anebo virtuální povahy (zápal malého Jacoba do boje ve hře World Of Warcraft při vedení postavy mocného warriora). Mezilidské (potažmo meziplanetární) interakce se jinak utápí v náladě smutku, vážnosti, zpečetěného osudu, který nelze zvrátit, ať už je tímto nezvratným osudem myšlen plánovaný zánik lidstva, anebo jen osobní traumata typu vyrovnávání se se smrtí otce, soužití s nevlastní matkou, či Klaatuova snaha adaptovat se na vypůjčené lidské tělo, v němž se bytostně necítí.

Den, kdy se zastavila Země staví do kontrastu protipóly bezohledné lidské militantnosti (jejími nositeli jsou chladnokrevná ministryně obrany, snažící se o destrukci návštěvy z kosmu z obavy, že v této situaci kontaktu „jsme slabší civilizací my“, a především horkokrevný chlapec Jacob, opakovaně hystericky poukazující na léta mrtvého otce, který by s mimozemšťany zatočil, kdyby byl naživu) a pokojnosti (jíž spojuje s osobnostmi a přístupem skupiny vědců). Právě v domě fyzika Barnhardta dochází k problematizaci Klaatuova náhledu na lidstvo jako celek, ať už k ni přispěla rozpracovaná rovnice na tabuli naznačující snahu obohatit populaci o nové poznatky, anebo diegetická snivá Bachova hudba, podporující dojem přechodu z armádního výzkumného prostoru do zcela odlišné kontemplační dimenze. Produkce elit zdá se být spásou už jen v jejich potenciálu vlivu, na rozdíl od přímé destrukce prosazované primitivy.

II

Zatímco scénář zůstává za klasickou verzí z roku 1951 v mnohém pozadu, za skutečné ozvláštnění látky lze označit akční scény, a to především apokalyptické finále, v němž se Klaatuův gigantický robot z nezničitelného kovu sám přetransformuje v roj mimozemského hmyzu, který v kontaktu s jakoukoli další hmotou nabývá na objemu a síle, letíc nazdařbůh proměnit v sebe sama další produkty lidské práce a důkazy lidské existence na Zemi. Ničivému okolo letícímu víru záhadně odolává snad jen most, pod nímž probíhá poslední společný dialog mikrobioložky Helen s Klaatu.

__________________________________________________________________________________________________
THE DAY THE EARTH STOOD STILL (Den, kdy se zastavila Země)

Režie: Scott Derrickson

Scénář: David Scarpa (na motivy scénáře Edmunda H. Northa k filmu The Day the Earth Stood Still z roku 1951)

Obsazení: Keanu Reeves (Klaatu), Jennifer Connelly (Helen Bensonová), Jaden Smith (Jacob Benson), Kathy Bates (ministryně obrany Regina Jacksonová), Jon Hamm (Michael Granier), John Cleese (profesor Barnhardt)…

104 minut, USA / Kanada 2008